Introvertka s duší extrovertky.

hvězdný nebe nade mnou a všechny ty účinný látky ve mně

28. srpna 2012 v 0:31 | Víla |  Literární pokusy
Rozcuchané vlasy a upocená těla. Uhlíky poházené po celém stanu. Stejně jako oblečení. Černě obarvené nohy. Oči už si zvykly na tu tmu. Náhodný pohled do nich. Plaše uhnout. I když být stydlivý už je teď docela pozdě. Zdálky znějící Nightwish z jukeboxu jako příprava na blízký koncert. Texty znějící v hlavě o pikosekundu dřív, než je zpěvák vyslovil.

"Kiss while your lips are still red, while he`s still silent rest, while bosom is still untouched, unveiled. Hold another hand while the hand`s still without a tool. Drown into eyes while they`re still blind, love, while the night still hides the withering dawn"

Nedívej se tak, zamiluješ se.
Rada nad zlato. Naoko naštvaně se otočit na bok. Prý zamilovat se. Pche. Takovou blbost by neudělala. Ne, když před zavřenýma očima viděla stále někoho jiného.
Sex není láska. Ty ses mi jen líbil a ta atmosféra tady... Neměl sis začínat.
No dovol, to ty jsi po mně vyjela ještě dřív než jsme se vůbec stačili představit. Ale jak jsem tě pozoroval, nebyl jsem zdaleka jediný na koho jsi měla zálusk, co?
Řečeno vtipně, myšleno vážně. Přemýšlení. O tom co se právě stalo. O tom, jestli je pravda to, co zrovna slyšela. Naprosto klidný hlas, který to nakonec potvrdil. A žádné výčitky. Žádné svědomí. Jen uklidňující pocit uspokojení a doznívající křeč v levém stehnu. Propocené vlasy, které potřebovaly vodu. To nejlépe hned. Smýt všechny důkazy. Vyčistit si zuby od chuti rumu. Pro začátek stačí zelenou. Pasta není po ruce. Chuť probrat se pod ledovou sprchou, zakrýt mejkapem kruhy pod očima a tvářit se vyspaně. Třeba i opile. Hlavně s sebou neseknout vyčerpáním v půli cesty. Vymyslet příběh o tom, jak vzniklo zranění na koleni a vynechat při tom slova jako vášeň, nahoře, žádná karimatka, jenom tvrdá zem. Snaha nějak do toho rovnou zakomponovat roztrhnutý pásek.

Byla to touha. Bylo to značné množství piv a rumu. Byla to euforie a radost. Byla to možná i chyba. Bylo to snad všechno, jen ne rozumné. Rozum šel spát. Ústa sice nechal vzhůru, jenže řeč těla stejně všechno prozradila. Nemělo cenu lhát. Jediné co mělo cenu bylo utéct nebo se poddat tomu, co oba chtěli. A nohy na utíkání moc bolely. Proto zvolily možnost svalit se co nejblíž a nehýbat se. Aspoň na chvíli.

Naposledy před svítáním a tajným přesunem do sprch se přitulili. Ponořili se do vášnivého polibku. Nechtěli přemýšlet, co bude dál. Jestli něco bude dál. Chtěli být teď a tady. V přítomnosti zakalené ethanolem.
Jsem děvka? Jsem stejná jako ona?
Záleží na tom jestli ...
Na čem?
Jestli jsi to dělala, abys ho podvedla, nebo jestli jsem tě tak přitahoval.

Vylezla ze stanu. Podával jí boty. Z protějšího stanu vykoukla rozespalá hlava a zahlásila zpátky dovnitř: Pičo čum, on je pedofil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hubert Hubert | Web | 28. srpna 2012 v 23:01 | Reagovat

Tak nejdřív jsem v šoku zíral, jestli to není o mně :D Pak jsem si naštěstí vzpomněl, že dotyčná tvrdila, že nesnáší Nightwish. Uff.
Každopádně... stejně se nemůžu zbavit pocitu, že tě znám...

2 Hubert Hubert | Web | 28. srpna 2012 v 23:41 | Reagovat

P.S. díky za to, že tu jsi - ta tvoje zdánlivá nevinnost mi chyběla ;-)

3 Víla Víla | Web | 29. srpna 2012 v 0:30 | Reagovat

Pokud se v tom vidíš, tak to asi je i o tobě, promiň za šok, ale nemohla jsem to tušit... :D Ti Nightwishi jsou tady hlavně pro ten text, osobně je taky nesnáším, jen mi to do toho místa sedělo.
A už jsem si málem myslela, že mě nepoznáš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama