roman tyčka
3. října 2012 v 14:55 | Víla | Literární pokusyKomentáře
Mně se včera zdálo že jsem v cukrárně a mám před sebou dobrej koláč a říkal jsem že se nejdřív napiji... tak jsem vstal abych otevřel doma lednic s colou a koukám že jsem doma a cukrárna s koláčem je pryč. To bylo taky rozčarování. :D
Krásné.. Jen by mě zajímalo, máš takové místo, kde můžeš přemýšlet, číst si, trávit zde svůj čas a aby to místo bylo tak trochu tvoje? :)
Jinak ten kluk, úplně jsem si tam představila toho, koho bych tam chtěla vidět já.. Ach..:) Moc hezky popisné a působí to opravdu výstižně..
Jinak musím říct, že se mi dnes zdálo, že mě honili policajti, protože jsem ukradla trávu(mariánku) a že jsem zakopla, rozrazila si hlavu a málem umřela.. Pak mě z nemocnice poslali do vězení a tam jsem strávila pět let. A po pěti letech, jsem šla na to památné místo, kde se to stalo-byl tam zrovna cirkus-tak jsem si tam hladila slona...:D
[4]: Děkuju. Ať přemýšlím jak přemýšlím, nemám :D Možná se tomu zdálky přibližuje jedno místo tady kde teď bydlím, tak za domem na pasece, kde je klid a jediné co mě tam "ruší" je, když se srnky z lesa přijdou napít k vodě. A ve městě to sice není "moje" místečko, ale mám tam v parku blízko školy oblíbený strom, na kterém strašně ráda sedávám. Což v Brně vypadá docela směšně, když lezu po stromě, ale to mě neštve :D
Ach....jak romantické, takovouhle chvíli zažít a jsem nejšťastnější holka v životě....fakt hezká povídka ;)