close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

už zase vidím na kaluže

1. února 2013 v 0:01 | Víla |  Trápení a radosti všedních dnů
Musela jsem se nechat inspirovat tím pěkným názvem, protože už zase vidím na svět. Sice zatím jen dvojrozměrně, než se mi nějak podaří zkoordinovat oči, ale vidím. Mám nové brýle, které mi dokonce sluší, takže si myslím, že konečně uvidím i ve škole. Snad zase nějakých pár let, než se mi ty brýle zprotiví. No, za pět tisíc by taky bylo pěkně na nic, kdyby mi neslušely. Nemůžu se zbavit toho pocitu, že je od pojišťovny tak laskavé, že mi z té ceny zaplatili celých STO korun. Mám je dvojitě ztenčené a stejně se mi zdá, že jsou hrubé. Ale vidím. Beru to jako svůj letošní úspěch. A lidé kolem mě se jen smějí. Do optiky jsem jela s maminkou a cesta zpět probíhala tak, že jsem nevěřícně zírala a ptala se: "To fakt jako vidíš i tamto? Jo? I to? A nemám těch dioptrií moc? Fakt jako lidi vidí i takové nepodstatné věci?" Takže se divím, že věci vypadají úplně jinak, než jsem si myslela. No teď jsem už akorát zvědavá, jak vypadají všichni mí kamarádi, protože je už pár let znám víc po hlase než po vzhledu.



A dám vám něco na zamyšlení. Ptala se mě jedna studentka psychologie, abych jí řekla, co si vybavím, na který okamžik, ze svého života si vzpomenu, když se řekne okouzlený/okouzlená. A pak ještě jedno slůvko. Vina. Připadá mi to fajn se takhle zamýšlet. Co je míň fajn je to, jak jsem jí lhala. Ale asi neumím cizím lidem do očí říct své vnitřní tajemství. (Umím to napsat lidem, které neznám, kteří neví, jaké je mé jméno. A vy kteří ho znáte, se nepočítáte, vám asi z nějakého nesmysleného důvodu věřím víc než ostatním.)

Raději řeknu, že okouzlená jsem se cítila, když jsem se viděla ve svých prvních šatech, krásně namalovaná a učesaná, než abych se svěřila s tím úplně obyčejným zážitkem. S okamžikem, který trval možná tak dvě, možná tři sekundy nanejvýš. Chvíle kdysi dávno, kdy nikdo jiný z těch věčně spěchajících lidí okolo nic nepoznal. Svět se pro ně točil pořád stejně dál. Jen pro mne se zastavil. Těch pár vteřin, které mě poznamenaly na dlouho. Okouzlená. A pořádně. Tím cizím klukem stojícím tam někde... Myslím, že klidně jsem mohla říct tohle, ale proč. Proč bych cizímu člověku měla odhalit svou nahou duši. To se radši svlíknu já fyzická. Co kdyby to kouzlo přestalo působit, kdybych to řekla nahlas? Znělo by to směšně. Možná směšná jsem. A stejně tak bych nahlas neřekla druhou věc, která mě při tom slově napadla. Stejně okouzlená jsem byla při pohledu na ... No dobře, jsem zvrhlá.

A vina? Taky by mě určitě za pravdu neodsuzovala. Nevzpomenu si při tom na nic jiného, než když jsem něco udělala přes Milého výslovný zákaz. A nebylo to nic hrozného. Jen jsem zase jedinkrát v životě chtěla hrát sama za sebe. Utekla jsem mu, lhala do očí. Pro jeho dobro. Jen proto, že jsem si chtěla splnit své sny a on mi v tom bránil. Vztah založený na upřímnosti. Ale kdo občas neujede. Ne tímhle opravdu nemyslím, že jsem ho podvedla. Ten den jsem mu nijak neublížila, ale stejně cítím vinu za to, že jsem mu kecala. A co jsem řekal té slečně? To už ani nevím.

Ale vím, co mě teď zajímá. Řekli byste takhle cizímu člověku pravdu nebo byste si ty vzpomínky chtěli nechat jen pro sebe? A vymyseli byste ještě větší povrchnost než to že jste se cítili okouzlení sami sebou? :D
 


Komentáře

1 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 1. února 2013 v 6:06 | Reagovat

nadherny nazev clanku :))))

2 Sentencia Sentencia | Web | 1. února 2013 v 9:55 | Reagovat

prvně - gratuluju k brýlím :) věřím, že je to pro tebe zážitek. Já naštěstí patřím k lidem, kteří vidí dobře (zatím), ale jednou se mi to asi taky nevyhne, protože v rodině máme k problémům s očima dispozice.
A co se týče těch dvou otázek, tak tady mám naprosto jasno - lhala bych. Nejsem schopná odhalit svoje pocity a myšlenky kolikrát ani před lidmi z rodiny, natož cizímu člověku. Tohle mi vždycky dělalo problém. Jsem dost introvertní typ...

3 Katjesska. Katjesska. | Web | 1. února 2013 v 12:38 | Reagovat

Myslím, že si teď užiješ pár zábavných dní, až nebudeš poznávat své přátele, jen protože je uvidíš :D
Já bych asi řekla pravdu, když jde o ty dvě slova. Neřekla bych jména či detaily, ale asi i tak by to pro mě znamenalo strašně moc. Kdo ví, ale jestli bych toho později nelitovala.

4 víla víla | Web | 1. února 2013 v 22:28 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

[2]: Jako já nosím brýle od sedmé třídy. Ale poslední rok jsem už ty staré nenosila, protože jsem v nich stejně byla úplně slepá. A teď je to takový strašný nezvyk... Navíc já jsem z rodiny, kde vidí všichni dobře, proto mě to štve, že já jediná se tahám s tou "ozdobou" na očích.

[3]: Zábava to je, dnes jsem si zase obnovila to, že moje nejlepší kamarádka je pihatá. Úplně jsem na to za ty roky zapomněla :D

A jsem ráda, že pro vás obě ty vzpomínky znamenají taky tolik, že nemám mít proč výčitky, že jsem lhala mezinárodnímu výzkumu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama