close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

vybledlej smích

13. července 2013 v 17:15 | Víla |  Cosik
Uprostřed slunné louky. Opalovat se. Nebe bez jediného mráčku. Slunce hřálo tak akorát. Svět byl krásnej...



A pak přiletěl černý mrak. Jeden jediný. Takový nenápadný. Maličký. Myslela si, že ji ten déšť obejde. Jenže mrak se přibližoval. Jako by byla magnet. A pak přiletěl další. A další. Z modrého nebe bylo černé. Všechny mraky k ní letěly neuvěřitelnou rychlostí. Začala se v nich topit. Najednou nebyla na louce, ale v bažině. Ta ji pohlcovala až ji šla vidět jen hlava. Tělo jí omotávaly těsné provazy. Čím víc se chtěla vysvobodit, tím víc se stahovaly. Pršelo, až byla celá promáčená. Kašlala. A to lana kolem jejího těla jen pobízelo držet pevněji. Z tmavých koutů vylézali pavouci, štíři a jiná havěť.


Ležela doma v posteli, a s pohledem upřeným do stropu ji opouštěla chuť dál žít.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama