Pro Martinu
6. února 2014 v 0:28 | VílaKomentáře
Dost možná bych tohle opravdu poslala... Kdyby mi někdo poslal něco podobného, sice bych tomu nevěřila, ovšem pokud bych slyšela nějakou "bolestnou větu", vzpomněla bych si rychle a červíček by začal nahlodávat...
Musím se přidat k holkám - také bych ji to poslala.
Jenže kdyby tohle někdo poslal mně, tak se té holce akorát vysměju, že je zhrzená. Protože jestli je slečna čerstvě zamilovaná, tak mi prostě věřit nebude. :)
Poslat to a zároveň zůstat anonymní jaksi ani nelze. Kdo by věřil na efekt motýlích křídel, nemá záruku v tom, zdali a s jakým konečným dopadem může ovlivnit budoucnost druhých. Z chyb druhých se lze poučit, z těch vlastních vyrůst, či se v nich utopit. Prostředky jsou důležitější cílů. Uskutečnit pojatý úmysl by snad nejlépe bylo vyříkáním si všeho osobně za účasti všech zainteresovaných. Nonsens? Asi jo.
Tak si ho odstraň z přátel, smaž jeho číslo, příchozí maily přesměruj do spamu a nadále jen ignoruj. Hotovo.
odporúčam ti, aby si jej to poslala. Ako varovanie, lebo je to napísané krásne a myslím si, že taký človek by sa skôr mal ísť liečiť... verím, že ty si sa od neho oslobodila a cítiš sa lepšie a pevne verím, že to ďalšie dievča nebude mať rovnaké a utečie tiež....
Len jej to pošli, aj keď z iného anonymného účtu...
Mne keby to niekto povedal alebo poslal, tak aj napriek zamilovanosti by mi to zostalo v hlave ako malé varovanie a začala by som si všímať čo je na tom pravdy.
Myslím, že tohle jí poslat, klidně anonymně, by nebylo na škodu. Možná bys zněla zlomeně, ale možná by jí to pomohlo. Za to to asi stojí, ne?