cynicky
8. června 2014 v 2:58 | Víla | Trápení a radosti všedních dnůKomentáře
Zkoušky trápí všechny. Jé, kéž by to byly zkoušky, co by mě trápily, to byly zlatý časy. Rozumím ti, taky bych od sebe nejradši utekla.
To sa stáva. Nezažívaš nič výnimočné. Pokiaľ budú existovať študenti, budú existovať aj takéto stavy. Za pár rokov na to budeš myslieť s úsmevom a podľa obsahu tvojho článku sa na to už teraz dokážeš pozerať s nadhľadom. A myslím, že tvoj priateľ je nadmieru obetavý človek.
[2]: Naštěstí po zkouškách už brzy bude a utíkat nikam nebudu muset :) Máš pravdu, že je to to nejmenší trápení. Ale aktuální no...
[3]: Já vím, já vím. Za pár let ne, budu na to koukat s úsměvem hned po tom, co mi po zkoušce řeknou, že jsem do dala. Stejně jako po maturitě. Ale do té doby...se budu dál hroutit a chvíli na to si prozpěvovat Landovo: "Vstávej a jdi dál, máš na to, ty jsi král, černý mraky přejdou, tak ne abys to vzdal." :))
A ty mě lámeš do toho, abych zkusila vysokou? Že ty chceš, abych taky takhle trpěla?! :D Mně třeba vyloženě pomáhá, když stejně jako já trpí co nejvíc lidí. V rozpoložení totílní destrukce těla i mysli má člověk právo být zlý a škodolibý. :D
Já věřím tomu, že když máš učení i v posteli, zmákneš to jak nic. :)
[5]: Ale to je poprvé za ty tři roky, které tam jsem, že takhle trpím. Jinak si vyspávám do jedenácti, sem tam zajdu na seminář, večer na pivo s kamarády (no někdy vlastně už i ráno :D) a je to super takový studentský život:D Prací ti začne více starostí :)
A četla jsem, že jsi zadaná, ale stejně si to neodpustím.. na ČZU mají fakt pěkné kluky :D
Máš pěkný blog