close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Moje hlava, to je mý prokletí

22. září 2014 v 22:10 | Víla |  Trápení a radosti všedních dnů
Já nevím, proč jsem taková jaká jsem. Naprosto přesně totiž vím, co dělám špatně. Já vím i dokonce co dělat, aby to tak špatné nebylo. Bohužel jsem asi úplně tupá a nedělám to, co bych dělat měla. Občas si říkám, jestli se u mě fakt neobjevuje nějaká schizofrenie. Na druhou stranu, kdyby se tak dělo, tak si to s největší pravděpodobností neuvědomuji.

Celkově je ta má psychika poslední dobou zase jako na kolotoči. Celé prázdniny se snažím doktory přesvědčit o tom, že nepotřebuji antidepresiva. Prázdniny skončí a já se tluču do hlavy, proč jsem si je nevzala. Ovšem... Já totiž chci být ta silná. Chci být ta, která to přes slzavé potoky zvládne sama. Bez dopomoci. Ta, která si bude na blogu hrát na tu malinkou hloupoučkou, ale při osobním setkání bude zase vypadat silná a už konečně i sebevědomá.

Přiznávám se, že poslední dobou vypadám tak, že ve společnosti lidi jsem vysmátá a šťastná a pak přijdu domů, koukám do prázdna a později zjistím, že mám oči celé rudé od pláče. Nějak si to v tu chvíli ani neuvědomuji, že brečím. Jen mě začne sžírat to, že jsem tak strašně sama. Že mě momentálně nikdo nemůže obejmout. A že jet na otočku do Kladna nemůžu, protože se musím chovat dospěle a ne jak pubertální dítě, které utratí čtyři stovky jen za hodinové setkání...

Nesnesu samotu. Proto je pro mě tak neúnosné být sama na bytě, kde bývá běžně sedm lidí. Možná je chyba ve mně. Možná v mé výchově. A možná přímo v mých genech. Ale u nás jsem nikdy neviděla, že by rodina držela pohromadě. Že by někdo dal přednost rodině před vlastním potěšením. A přesně proto teď nechápu, proč za mnou Kladeňáček nemůže přijet. Protože rodina a sport. Snažím se pochopit, že jsou i natolik funkční rodiny, kde když někdo něco slíbí, tak to dodrží. Ale stejně už mám zase na krajíčku. Protože jsem rozmazlený sobec. Protože chci, aby bylo po mém. A ono není... Nikdy...

A mně se tak hrozně stýská. Možná opravdu nejsem stvořená pro vztah na dálku. Ale raději budu žít takhle než bez něj.

Zanedlouho mi začne stáž v psychiatrické léčebně. Po jejím dokončení dostanu papír na to, že jsem opravdu zdravotnický pracovník. Už jen toto je motivace proč se nehroutit. Chci být ta, co tam pracuje. Ne ta, která tam patří. A proto se snažím být nad věcí. Být ta dospělá, která se chová tak, jak se očekává. Možná se mi to ještě úplně nedaří...Ale vážně se o to alespoň pokouším.

A usmívám se. Opravdu.

 


Komentáře

1 eM. eM. | 23. září 2014 v 1:30 | Reagovat

"Ale raději budu žít takhle než bez něj."

Tohle jsem si říkala taky, tadá,  jsem tu sama :-). "Ale" má jistou svoji váhu, která časem těžkne. Zkus si na to získat trochu uvolněnější "focus", fakt to pomáhá. A domněnky?

Ty jsou vůbec nejvíc nejhorší...

Zkus místo nich třeba tuhle ukolébavku:
https://www.youtube.com/watch?v=kadXf48umOc

Případně http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_dohody .

Ale to možná znáš, nevím. Jen jsem se zastavila :-), ne, nejsem v žádné sektě, ale pocity znám, a myslím, že je fajn je občas sdílet.

PS: Optimisty nemám ráda, a už vůbec, ty sluníčkový ;-).

M.

2 Karča Karča | Web | 23. září 2014 v 6:24 | Reagovat

Držím palce.

3 Jana Jana | E-mail | Web | 23. září 2014 v 10:09 | Reagovat

Já se v Tvé situaci zachovala nedospěle, bez rozumu a vyšlo to :) Nemám sice takové jistoty jako před tím, ale nemám ani takové deprese. Přeji ti hodně zdaru a neboj, zvládneš to :)

4 Hubert Hubert | E-mail | Web | 24. září 2014 v 10:55 | Reagovat

Pomatená šťastná mysl k uzoufání!

Jednou nahoře, jednou dole. Nejde být tak zhruba uprostřed. Zlatej střed zavání nudou ;-)

5 Katjesska Katjesska | Web | 25. září 2014 v 10:55 | Reagovat

Četlas Veronika se rozhodla zemřít? Myslím, že by se Ti to líbilo :) Myslím na Tebe, hodně. A držím palce. A ozvi se, když budeš chtít, kdykoliv. :)

6 Víla Víla | Web | 30. září 2014 v 20:50 | Reagovat

[5]: Už jsem si ji poručila k Vánocům :) Snad na to Kladeňáček nezapomene a koupí.. :D

A už je zase růžově.. Ono stačí mít tu naději. To pevně stanovené datum, že se uvidíme. A to o ozývání platí úplně stejně i pro tebe :))

[4]: Já to chci umět taky! Poskládat vedle sebe pět slov, které na první pohled vůbec nesouvisí, ale na druhý pohled dávají dokonalý smysl.

7 Kika Kika | E-mail | Web | 30. září 2014 v 22:12 | Reagovat

Někdy není hanba nechat si odborně pomoct. Ale myslím, že sama poznáš, kdy už k těm doktorům jít musíš.. Mně když bývalo smutno, tak jsem se oblékla do přítelové mikiny a procházela jeho fotky, pouštěla si videa, představovala si, že jsme spolu.. Buď ráda, že toho svého Kladeňáčka máš.. I když je tak daleko ;)

8 denyfiore denyfiore | Web | 2. října 2014 v 14:22 | Reagovat

Verim ti ze to zvladnes, i kdyz to asi nepujde lehce... :))

9 sarush ef sarush ef | Web | 6. října 2014 v 9:46 | Reagovat

Nojo, když s tou samotou je to hrozně těžký :/

10 Víla Víla | Web | 11. října 2014 v 3:52 | Reagovat

[7]: No jo, jenže mi tady nechtěl nic nechat. Ale teď už jsem mu to jeho tričko na spaní ukradla, aby to bylo lepší... A je :)) A věř mi - jsem ráda. I když bývám smutná, i když bývám naštvaná... Já jsem ta nejšťastnější holka na světě :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama