close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

maloměsto

21. července 2015 v 15:26 | Víla |  Téma týdne
Jít s davem a být nešťastný, ale mít přátele, nebo být uprchlík z vlastního města a ztratit blízké? Poslední dvě témata týdne se dokonale hodí k tomu, nad čím poslední dobou přemýšlím...

Vzorový človíček z našeho maloměsta má předepsaný život. Podle ulice trvalého bydliště chodit na bližší ZŠ, po ní, když je chytrý, nastoupit na gympl v našem městě, když není tak chytrý, tak na SŠ/učňák do většího města. Po tom, co dochodí 4 roky (z učiliště + nějakou tu nadstavbu) jdou na VŠ v Ostravě. Celou tu dobu bydlí u rodičů, a jakmile dostudují, možná si najdou vlastní bydlení, možná ne, město však jistojistě neopustí.

Já se tomu vždycky vymykala. Po základce jsem šla na gympl do jiného města a většina se ke mně začala chovat jak k exotickému zvířátku v ZOO. Proč až tam? Když tady je taky. Proč dobrovolně dojíždí? Ji na ten gympl nevzali? Ta musí být ale blbá! Důvod byl jednoznačný, ponorková nemoc z neustále těch stejných "ksichtů". Dozvídala jsem se o sobě, jaká jsem teď měšťačka. Už se jí nehodí chodit v teplácích venku, už musí mít rifle, slečinka. A přitom v teplácích jsem nechodila nikdy. Většinu času mám venku sukni a v zimě je mi v džínách větší teplo než v teplácích, které hned promoknou.

Když jsem odmítla jít na Ostravskou univerzitu, a podala si raději přihlášky na jistotu do Brna, jen abych vypadla dál. Abych mohla poznat zase další lidi. Byla jsem zase nejhorší. Ze třiceti lidí z gymplu, nás šlo mimo Ostravu asi pět. Do Brna jsem šla sama. Zase něco extra. I když jsem šílená introvertka, dost mi tahle samostatnost pomohla, abych se překonala, našla si ty přátele sama. Abych tam nepřišla na školu už s někým, a nezůstala odkázána jen na něj.

No ale podle lidí v rodném městě už jsem byla rovnou panička, která okrádá matku samoživitelku o peníze, protože studuje tak daleko, a to samozřejmě něco stojí. To, že rodička umí hospodařit s penězi, a od první třídy z alimentů šetřila, abych na tu vzdělání peníze měla, to nezajímalo nikoho. Lépe se hodí pejorativně říkat, jaká jsem "dáma". A jestli se nestydím nechat matku 300 km daleko! No fuj! To oni by nikdy neudělali!

A když jsem se nastěhovala k bývalému? No to snad ne! Jejich rodiče budou bydlet s nimi! Vždycky!
Nevyšlo to. Nic jiného si nezasloužila! Aspoň teď konečně zůstane doma!
No a nakonec jsem si našla přítele až z Kladna. A to jsem jako samozřejmě udělala naschvál, protože svou rodinu nenávidím, a nechci se s nimi stýkat. A to, že Kladeňáček je každou volnou chvíli u nás, to je přece jedno. To vidí jen rodina, jak nám skáče kolem baráku a pomáhá se vším. Cizím se to vidět nehodí. Stejně se se mnou nesetkají, mluvím totiž teď tím odporným pražským nářečím a je jim ze mě na zvracení.

A že hraju PC hry? To je ale činnost pro kluky, pro gemblery, ne pro studentku psychologie, pane Bože!!!

Tak si říkám…

Je ta chyba opravdu ve mně? Jdu si za svými cíli. Dovolím si říct, že mám dobrý všeobecný přehled, který jsem získala právě tím, jak po Česku různě cestuji - ve městech poznám styl života a památky, v autobuse a vlaku si ve volných chvílích čtu. Umím nahodit stejně dobře ostravštinu, hantec, jihomoravštinu, a i tu čecháčkovskou řeč. Nejčastěji však mluvím úplně normálně spisovně. Snažím se dbát na to, co jím. A mohla bych dál pokračovat, ale asi by to smrdělo tou samochválou až moc. A to že hraji hry? Seznamuji se tam s dalšími lidmi, kteří jsou aspoň zajímaví. Té psychologie se na nich dá naučit nezanedbatelně.

A co oni? Ti, co tu zůstali?

Ze základní školy už mám jednoho spolužáka mrtvého (smetlo ho auto), několik bylo na léčení s alkoholem, a několik jiných s drogami. Jiní si chlastají a fetují tak, aby na to policie nepřišla. Jedna spolužačka je v Praze. Zbytek zůstalo stále v rodném městě. Pracují v podřadných zaměstnáních, kde stejně dlouho nevydrží (zrovna včera dala jedna ze spolužaček na FB oznámení, že tento rok zanechala již třetího zaměstnání). Místo platu a vědomostí jim rostou pouze kila na váze, protože kupují větší množství levnějšího jídla, místo méně kvalitního. Chodí pořád s těmi samými lidmi, i přesto, jak mi pak brečí do telefonu, že jsou nešťastní, ale nerozejdou se, protože nikoho lepšího by tady nenašli…


Odsuzují holku, která si šla za svým cílem. Nebaví se s ní a nadávají ji do všeho možného počínaje zlatokopkou, přes namyšlenou slečinku, až po (dovolím si citovat jednoho vzdálenějšího člena rodiny) "Brněnskou pí*u".

Ne, nemyslím si, že jakákoli chyba je ve mně. Že jsem ta špatná jen proto, že jdu proti davu. A to ještě nějakou boční uličku, kde nikomu nepřekážím. Raději budu bez přátel, než se bavit s lidmi, kteří si myslí, jak jsou na světě nejlepší, a přitom jsou jen natolik pohodlní, že nedokážou ve svém životě nic změnit.

PS: Nejsem žádná chudinka bez kamarádů, kterou nikdo nemá rád. Mám dost blízkých lidí, ovšem ne mezi alkoholiky a feťáky z místa trvalého bydliště, o kterých tento článek je. Tak zas nebuďte vztahovační.
 


Komentáře

1 Illumináti Illumináti | Web | 21. července 2015 v 15:49 | Reagovat

wow
           such téma
       much maloměsto
      very dav

2 Olivka Olivka | E-mail | Web | 21. července 2015 v 16:08 | Reagovat

Kašli na ně :) Třeba ti vlastně jen závidí, ale sami to takhle nedokáží nazvat, a tak ti nadávají a pomlouvají tě místo toho. Jsem z vesnice a s mámou taky velmi rády probíráme, kde, kdo, jak, s kým a podobně, asi lidská přirozenost.
Do školy dojíždím necelých 100 km, přijde mi to super. HK je multikulturní město a o spoustu podobných věcí lidi přichází, když jdou na školu kousek od toho co bydlí. Navíc na něco, co je na každé univerzitě. Osobně jsem moc ráda za svůj celkem jedinečný obor, že jsem tam mohla poznat lidi z nejzápadnějšího koutu ČR a na druhé straně z východu Slovenska.
Ne, být to na mně tak se nikdy nestěhuju, protože svůj rodný kraj mám moc ráda. Ale já za svůj domov považuju oblast o průměru 50 km. A rozhodně si nemyslím, že celý život zůstanu ve stejné vesnici. Je to nemožné.
Btw. vloni, poté co mě sousedka asi potřetí, počtvrté viděla s mým přítelem, se ptala, kdy bude svatba. Prostě lidi jsou zvláštní :)

3 Bezejmenné Esko Bezejmenné Esko | 21. července 2015 v 16:19 | Reagovat

Tohle přesně nesnáším. Tohle povyšování... "Oni jsou všichni stejný, jenom já jsem ta jediná úžasná, výjimečná a nikdo mě nechápe a nikdo mě nemá rád."
A víš co? Já se ani nedivím. Tohle nenávidím, házení všech do jednoho pytle a vlastně i výraz "podřadné zaměstnání" je fakt na facku.

4 Bezejmenné Esko Bezejmenné Esko | 21. července 2015 v 16:23 | Reagovat

[3]: Poslední věta je trochu stylisticky jinak než jsem zamýšlela.

5 Víla Víla | Web | 21. července 2015 v 16:39 | Reagovat

[3]: Vystudovat Bc. a pak chodit na dvanáctky do práce za 65 Kč JE podřadné a mysli si o mě co chceš.

[2]: Ale jo, každý občas potřebuje pomlouvat, ale je jiné, když to řešíš doma s mámou, nebo když jdeš za tím člověkem a řekneš mu: "Hele víš o tom, že jsi úplná primitivka? A ještě k tomu hnusná?" Všechny ty věci, které jsem tady psala, mi ti lidi opravdu do očí řekli...

A s vysokou jsem taky šťastná, jak říkáš, poznala jsem všechny možné lidi od Aše až na západ Slovenska, a považuji to za suprový, když s těmi lidmi máme společný zájem o školu, takže si vždycky máme o čem povídat a podobně :)

6 Em Age Em Age | Web | 21. července 2015 v 17:32 | Reagovat

Hrůza. Něco podobného zažívám také v našem maloměstě, ale jsem trochu v opačné roli, přistěhovala jsem se před 3/4 rokem do moravského městečka a jsem bývalá Pražačka. Mohla by snad být horší kombinace?

Je to tady ale i hrozná drbárna, až je mi z toho na blití! Tuhle jsme šli s přítelem a s mámou, která sem přijela na návštěvu a jela kolem nás jedna pipina ode mě z práce a čuměla jako vejr a za chvíli přítelovi zvoní mobil, kde se ho jeho máma ptá, kam to jde a s kým. -_-

7 Opica Opica | Web | 21. července 2015 v 19:37 | Reagovat

To je teda fakt zvláštní. Jsem z maloměsta ze střední Moravy a z gymplu v okolí zůstala studovat maximálně čtvrtina, zbytek šel na vš hlavně do Brna, Prahy a dál, protože vypadnout a mít vlastní zkušenosti chtěli prakticky všichni. Jako takový to klasický drbání tu rozhodně je, ale někdy mi to přijde spíš legrační než cokoliv jinýho, člověk si to nesmí tak brát... I ze základky mám kamarádky v Německu, Anglii nebo Izraeli, prakticky nikdo ještě není vdaný ani nemá děti. Vílo, kde to žiješ?! :D hlavně se nedej.

8 Víla Víla | Web | 21. července 2015 v 19:53 | Reagovat

[6]: Jo tak takhle přesně to fungovalo u bývalého ve městě. Když jsem tam přijela prvně, tak než jsem od autobusu došla k nim domů, jeho matka už měla od někoho podrobný popis co mám na sobě, jak vypadám, jak velkou tašku jsem si sbalila... Zlatý Kladno :D

[7]: Můžu říct jen jedno... wow :D Tam bych chtěla žít :D

9 paranoea paranoea | 22. července 2015 v 0:09 | Reagovat

Jako bych se viděla. Když přijedu za rodinou, jsem všude ta pražská lejdy, který maloměsto není dobrý. Ale když dojdu jednou za x let s bratrem do baru, najednou jen slyším, jak se musím mít báječně. Kašli na to vílo, však co nám je po tom, co si o nás myslí ti, co nás neznají, ne? ^^

10 Van Vendy Van Vendy | Web | 22. července 2015 v 14:10 | Reagovat

To neřeš. Důležité je, jak se k tomu staví tvoje máma. Jestli se cítí nějak opuštěná nebo ne. A stejně, nakonec děti stejně vyletí z hnízda, to jen normální život.
Jen si pamatuj, že doma jsi tam, kde je tvé srdce.

11 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 25. července 2015 v 16:21 | Reagovat

Mně to odsuzování teda přijde (alespoň podle tohohle článku) oboustranný.

Co přesně je na práci za 65kč na hodinu podřadného?

12 Sentencia Sentencia | Web | 19. srpna 2015 v 16:45 | Reagovat

každý by si měl nejdřív zamést před svým prahem, to je asi základ všeho. Pak může o někom teprve říkat to a to a tamto. Že jsou všichni v malém městě nebo vesnici víc vidět, je léty prověřený fakt a nedá se s tím dělat asi nic. Kelišová a její gang se najde zkrátka všude, jenom vypadají vždycky jinak. Nejlepší je, podobné řeči neřešit. Ty sama víš nejlíp, jak se věci mají a ti, co tě znají, ví moc dobře, jaká jsi a nejsi ;)

13 Víla Víla | Web | 19. srpna 2015 v 16:52 | Reagovat

[11]: Podřadné je možná špatně vyjádřené to, co jsem chtěla říct. Když to nazvu, že to je práce pod jejich možnosti? Bude to znít lépe?
Prostě mi připadá zbytečné, aby někdo, kdo má titul před jménem, pracoval u pásu ve firmě, kde jsou jinak lidi pomalu i bez základky. Aby tam ten (nebo ta) Bc. XY pracoval jen z pohodlnosti, aby nemusel jinam dojíždět, stěhovat se, a podobně.

[9]: Máš pravdu, ať soudí jen ti, kteří si procházejí tím samým :)

[10]: Rodička moc dobře ví, že přijedu, kdykoli mi zavolá, že něco potřebuje.

14 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 18. září 2015 v 19:25 | Reagovat

Pochopitelně, že chyba není na tvé straně, já už nad tím nepřemýšlím. Víš, někdo si hold nemůže vybrat i kdyby s tím davem chtěl natolik jít. Prostě to nejde. Taky jsem ta "namyšlená slečinka", která chodí na nějakou tu "nóbl školu", do knihovny (a půjčuje si klasickou literaturu, které nemůže "rozumět"), ráda cestuje do zahraničí jako by jí ty české "krásy" v podobě betonových džunglí nestačily, navštěvuje divadlo ta snobská p**a a dokonce se nedívá každý večer na televizi a raději si čte! No považte. Znám to moc dobře. Ve svém místě bydliště jsem ta namyšlená, postižená, divná a ta, které ti domácí kluci "nestačí". Na druhou stranu jsem díky svému odhodlání i přes to vnitřní introvertství (introvert s extrovertním myšlením je někdy sám sobě dost velký poděs) to někam pomalu ale jistě dotáhla a prozatím, jsem nasbírala dost zajímavých zkušeností o kterých by se mi v místě bydliště ani nesnilo a to dobrých i špatných, abych byla upřímná ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama