close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

v hlavě mi běží jako na plátně zmatenej seriál

2. prosince 2016 v 2:31 | Víla |  Trápení a radosti všedních dnů
S diplomovou prací v ruce přemýšlím, co všechno se za těch posledních šest let událo.
Jenže po jejím napsání nemám už ani nejmenší chuť psát cokoli, u čeho bych zněla jakkoli inteligentně... Proto už asi nemám ani kapacitu na to, abych psala bez pravopisných chyb...Za opravy předem děkuji...

Užila jsem si nejspíš všeho toho, na co má vysokoškolačka právo.
A pravděpodobně jsem nějakým způsobem dospěla. Nebo spíš zestárla. Jinak nechápu, proč by se mě každý týden minimálně jeden člověk ptal, kdy budu mít svatbu a miminko. A pak konstatoval, že už stárnu. A neuvědomoval si přitom, jak moc mi tím ubližuje...

Vzpomínky.
Majáles.
"Jsem se díval na mapu, není to zas tak daleko."
---
"Vole!!! Kdybych měla ještě nějakou sílu, tak tě zabiju!!!" Zmohla se na jedinou větu o několik kilometrů dál. Ve dvě hodiny v noci. V Kohoutovicích. Když stáli před zavřenou brankou. A neměli číslo na nájemkyni. Ale nakonec to byla docela prdel skákat přes dvoumetrový plot. Protože to jsou ty chvíle, kdy víte, že žijete.

Už rozhodně nejsem ta, která se na MoRu vyspala s prvním, kterého potkala... Jen proto, že na první pohled byl k nesnesení. Jaderný fyzik. Ty vole. Kdo by proboha chtěl mít pletky s inženýrem jaderné fyziky? Rozhodně ne holka, která z toho předmětu propadala už v sedmé třídě. A koho by vůbec napadlo, že takoví lidé chodí na rockové festivaly?
Tak jako tak nejlepší bylo, když na něj po tom, co jsem vyšla ze stanu, volali: "Pedofile!"

Stejně jako jsem zjistila, že není ideální prosouložit festival a týden potom se stěhovat k příteli, neosvědčil se mi ani následující postup. Jet na rande, noc předtím se opít, sbalit cizího týpka, opět s ním ulítnout, a nakonec se jím na to rande ještě nechat odprovodit. Promiň, Péťo... Tohle sis fakt nezasloužil...

Když si to teď v té hlavě srovnávám... Oba byli kudrnatí, brýlatí a s knírem. Proboha...

Místo přednášek chodit pít pivo. Snažit se v půl deváté ráno ožrat a zjistit, že mají všechny brněnské nonstopy technickou přestávku. A nakonec skončit v nějaké náckovské knajpě plné hákáčů. S doprovodem - Vietnamco-Romem. Který je stejně největší Čech z těch všech, co to tady kdy četli. A taky největší rasista.

S cigaretou v hubě, s flaškou vodky v sobě, sedět za automatem a zkoušet své štěstí... A zjistit, že to je děsná nuda...

Užít si desítky či možná dokonce stovky koncertů. A při tom jednom přijít o podprsenku... Ale to už bylo legálně s Kladeňáčkem :-)

Ze dne na den se stát abstinentkou. Doteď nevím, jestli jsem se před davem lidí pozvracela z toho alkoholu nebo s gyrosu, ale doteď tajně podezřívám spíš tu druhou možnost. A tak od té doby nejím už ani jiné než kuřecí maso. Doma připravené. Trapně se cítím dodnes. A pro jistotu už raději ani nepiju, co kdyby to náhodou fakt nebylo z toho gyrosu...

Dozvěděla jsem se, že po mně málem pátrali policajti. Aneb když po fiXe přespáváte u jednoho nejmenovaného člověka a tak nějak se o tom zapomente všem zmínit. Naštěstí po dospělé holce tak rychle odmítli pátrat... Ale děkuji, Huberte, že jsi mi tehdy tak galantně přenechal svou postel... :D

Zbavila jsem se za těch šest let brýlí, zažila si jaké to je být okradená a bez koruny v cizím městě, byla jsem v Milionáři... A rozbila jsem dva notebooky. Ten první nedopatřením. Ten druhý vzteky...

Tichá víla... Břehy mele...

Společně s diplomkou odevzdávám škole i kus sebe. Krok za krokem se přibližuji svému snu. O kterém všichni tvrdili, že na něj nemám.

Možná jsem hloupá, ale ničeho z toho, co jsem prováděla, nelituji. Všechno mě to dovedlo k tomu, kdo jsem teď. Z uťáplé holčičky se přes ožralou couru stala žena. Každý si jdeme vlastní cestou a myslím si, že nejdůležitější je to, že jsem nikdy nefetovala a svým chováním nikomu neublížila. No o těch chlapech by se dalo polemizovat, ale když se zamyslím, že z jednoho jsem udělala křesťana, který je tři roky ženatý a má dvě děti a všichni čtyři jsou šťastní... Z toho co mi přísahal, že v životě nebude řídit a nepřestane kouřit, je strojvůdce, nekouří, žije zdravě a je členem jednoho známého sportovního týmu... Z Apple knírače je muž, který si našel ženu svého života... Jen o fyzikovi google nechce prozradit ani slovo... Fyzikové byli vždycky divní...

Jak bych mohla zjistit, kdo jsem, kdybych si tohle všechno nevyzkoušela? Připadá mi lepší užívat si život takhle za mlada, než aby mi hráblo, až budu starší. Sice to nezaručuje, že mi jednou nepřeskočí, ale šance to určitě snižuje.


---
A ten titulek je z písničky od UDG... A je tu proto, že mě poslední slova v nových Gilmorkách vytočily k nepříčetnosti!!! Všechny čtyři díly jsem zvládla za jeden den. Probrečela je jak želva... Půl minuty před koncem si říkala, jak to končí krásně... A posledních 11 sekund všechno, ale úplně všechno zkazilo... Ale Logan je fakt sexy. A může se mi líbit. Protože Kladeňáček i Logan mají stejné oči :))
 


Komentáře

1 Martina Kusá Martina Kusá | E-mail | Web | 2. prosince 2016 v 9:08 | Reagovat

Když náhle začnete dělat chyby, je to něčím způsobené. Když máte pocit štěstí a najednou se bez jakéhokoliv důvodu začnete cítit deprimovaní, tak to znamená že to někdo musel způsobit.

2 Miloň Jíznáš Miloň Jíznáš | E-mail | Web | 2. prosince 2016 v 9:09 | Reagovat

Jeho dcera, herečka Juliette Lewis, po úmrtí otce vložila na Instagram fotografie a napsala: „On nás tak miloval. Tak moc. Jsem navždy jeho dcerou a on tu bude navždy s námi .“

3 Oldřich Grešl Oldřich Grešl | E-mail | Web | 2. prosince 2016 v 9:10 | Reagovat

Krátce poté, co hrál ve westernu, Culpepperovi hoši, se objevil v Eastwoodvě filmu Tulák z širých plání začala jejich spolupráce která trvala tři desetiletí. Eastwood a Lewis také spolupracovali na filmu Thunderbolt a Lightfoot a Nikdy neprohrát … a jeho pokračování Vždycky zvítězit, jak můžete, Bronco Billy, Růžový Cadillac, a Půlnoc v zahradě dobra a zla.

4 Hynek Bočník Hynek Bočník | E-mail | Web | 2. prosince 2016 v 9:11 | Reagovat

Leilani Dowding vyrostla v rodině římských katolíků. V dětství navštěvovala školu svatého Petra v Bournemouth a vedla si velice dobře, třikrát prospěla s vyznamenáním.

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 2. prosince 2016 v 10:35 | Reagovat

Tak to vypadá, že jsi dostala šanci dospět a využilas jí :-)
Gratuluji.
Dospělost, ta opravdová, s tím vším, co přináší, je víc, než diplomovka :-)

6 klavesnicetuka klavesnicetuka | 6. prosince 2016 v 11:54 | Reagovat

tak už vím odkud byla ta podprsenka na mikrofonu...při koncertu jedné kapely;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama