Introvertka s duší extrovertky.

napořád?!

10. března 2018 v 19:33 | Víla |  Trápení a radosti všedních dnů
"Takhle chceš žít svůj život?" Zarazila se u věty v Kingově knize. Vážně? Takhle chceš žít svůj život? Ptala se sama sebe. Pořád měla v hlavě všechno to vysněné, co chtěla být. Pořád měla v jedné záložce v Chromu otevřenou záložku s levnými letenkami. Chtěla. Moc chtěla. Ale nemohla sama. Nemohla teď.

"Stačí říct a já ti to vízum vyřídím. Illinois na tebe čeká."

Procházela si staré fotky. Udělala si v počítači složku. S originálním názvem. "Památeční fotky bez kontextu, které mi dělají radost." Byla mezi nimi souvislost, i když se to na první pohled nemuselo zdát. Všechny fotografie spojovala hudba. Na všech fotkách se smála od ucha k uchu.

Tady zrovna hrál na klavír Hvězdáře. Tady Fixa hrála Robinsona. Tady si hráli na DJ a vybírali Sabatony. A tady tančili ploužák na Sahulu. Tady mu ožralá usnula na klíně, když hráli Plexis. A tady si dávala francouzáka s o deset let starším borcem před jeho snoubenkou. Hrála u toho Pijánovka. Na její chabou obranu - Jak sakra měla tušit, že ti dva jsou snoubenci, když Snoubenka ani nehnula brvou, když jí Snoubenec strčil jazyk do krku?!

Takhle chceš žít svůj život? Sedět doma na zadku a na koncerty nechodit? Mít přirozenou barvu vlasů alá pochcaná sláma? Tvářit se, že je všechno v pořádku, když nic v pořádku není? Vždycky byla ta s rudými nebo černými vlasy… Vždycky. A teď...

Už asi pochopila, co ho vyděsilo v listopadu. Proč se chtěl rozcházet. Protože najednou se stejně vyděšená cítila sama. Napořád? Takhle? Opravdu do konce života? Byla si jistá, že jsou pro sebe stvoření. To nebyl jen pocit. To věděla stejně jako věděla třeba to, že tráva je zelená. Jenže "napořád" je strašně dlouho. Vyděsilo ji to. Za pár dní to bude pět let, co se znají. Pět let od věty: "Tak seš slepej, nebo blbec?!"

Vychovávat dítě, čekat na manžílka až se vrátí z práce a mezitím se starat o domácnost. Poslední tři roky si myslela, že by ji to naplňovalo. Ale když začínalo hrozit, že se to stane, zpanikařila. Jak to všichni dělají? Napořád… To jako už nikdy netoužit po nikom jiném? Nikdy se s nikým jiným nelíbat? Nikdy si jen tak nezablbnout?

Bude jí šestadvacet. Zamilovala se do jednadvacetiletého. A je prostě zase v prdeli… Znova začínat nechce. Už ne. Ale… Napořád???

Krize. Totální. A tak šla do koupelny. Sundala tričko. Vzala ručník kolem ramen. A na hlavu si napatlala fialový melír... Jako malá..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ley* Ley* | Web | 10. března 2018 v 20:03 | Reagovat

Moc pěkný článek, budu ráda když se podíváš ke mě na blog a zanecháš komentář :)

2 stuprum stuprum | Web | 14. března 2018 v 21:59 | Reagovat

Přileť za mnou do IL, čumáčku. Společně uděláme něco s tvým smutným životem!

3 Víla Víla | Web | 14. března 2018 v 22:15 | Reagovat

[2]: Zvou mě tam dívky. Na čumáčky kašlu. :D

4 stuprum stuprum | Web | 14. března 2018 v 22:18 | Reagovat

[3]: I tak tě rád uvidím. :)

5 Víla Víla | Web | 14. března 2018 v 22:23 | Reagovat

[4]: Bohužel. Chci tam jet, abych se chlapů zbavila. Nechci vidět žádného jiného nového. To by pak ten můj útěk neměl žádný význam. :D

6 stuprum stuprum | Web | 14. března 2018 v 22:25 | Reagovat

[5]: Dobře, převleču se za babu. Bude prdel, užijem si dámskou jízdu. Jako zamlada. :)

7 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 16. března 2018 v 10:01 | Reagovat

mě to občas taky vyděsilo:) ale je fakt že my s manželem pořád někde lítali koncerty, festivaly, punk atd...a pak rekonstrukce a teď malý takže není moc čas na takové úvahy ale taky se těšíme až bude větší, dáme ho k našim a půjdem na punkový koncert:)
no tak si říkám že je dobře že jsme nikdy úplně nedospěli a pořád blbnem
ono to je napořád ale nemusí to být taková nuda a jen starost o domácnost ale musíš mít pořádného srandistu vedle sebe jako já:)

8 Víla Víla | Web | 22. března 2018 v 13:25 | Reagovat

[7]: To je asi to. Že on je ve škole a já jsem tady prostě sama a mám čas přemýšlet... Už ať jsou zas nějaké prázdniny.. :)

9 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 22. března 2018 v 17:54 | Reagovat

Blbnout se da v každém věku a je zdravé si občas zablbnout

10 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 25. března 2018 v 20:00 | Reagovat

[8]: tak to máš pravdu....já jsem tu taky jen s Šakalíčkem a u mě obecně platí, že když mám hodně času přemýšlet tak to pak stojí za to:) to pak manžel přijde domů a už to jede:-D ale on je zvyklý

11 padesatka padesatka | E-mail | Web | 26. března 2018 v 6:41 | Reagovat

Je zajímavé, že ženský po rozchodu mění vždycky (?) vlasy...:)

12 Víla Víla | Web | 28. března 2018 v 2:01 | Reagovat

[11]: Nejen po rozchodu, ale celkově po každém konci. Po státnicích jsem je zkrátila od pasu nad ramena.

13 padesatka padesatka | E-mail | Web | 28. března 2018 v 7:28 | Reagovat

[12]: Ty jsi vážně víla...:)
Doufám, žes je aspoň prodala.

14 Víla Víla | Web | 29. března 2018 v 2:51 | Reagovat

[13]: Kdybych je neměla tak zničené, tak bych je prodala. Ale ty tři vlasy s milionem nánosů barvy by nikde nechtěli. Říkala kadeřnice.. :)

Ale podnikatelský plán mám. :D Co jsem se ostříhala já, si nechává Kladeňáček narůst vlasy... A protože je to nikdy nebarvený blonďák, tak tomu dávám ještě tak rok a trhnem za to velký prachy... :D

15 padesatka padesatka | E-mail | Web | 29. března 2018 v 9:47 | Reagovat

[14]: Panenský vlasy....! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama