Červen 2018

Kruhy pod očami a staré pesničky

5. června 2018 v 1:36 | Víla |  Trápení a radosti všedních dnů
Když na mě sousedka, se kterou jsem v životě nemluvila, přes plot zařve: "Najdi si už konečně práci, ty malá kurvo."
...
Tak mě zmátla, že jsem chvíli poté vážně uvažovala, jestli nejsem na pracáku...
Nejsem.
Nikdy jsem nebyla.
A už čtyři roky spím s jedním a tím samým člověkem, takže ani tu kurvu moc netrefila.
Lidi jsou zvláštní...
Vlastně mě to strašně mrzelo, že někomu stojím za tu námahu, aby na mě křičel takové nesmysly.
Nenávidím, když na mou křehkou duši lidi řvou...
Ale pak jsem si vzpomněla na kamarádovu oblíbenou dávnou slovenskou písničku s trefným refreném a je mi vlastně úplně jedno, co si o mně myslí, protože už se jen směju z plných plic.
https://www.youtube.com/watch?v=6o6FgEP7TC0


---

Když mě úplně nejvíc ze všeho potěší nečekaná zpráva: "Napiš mi, až tady budeš."
A smajlík srdíčka.
"...já pusinky neposílám nikomu, posílám tohle..."
Ironické na tom je, že jsem celý den neměla čas, abych mu napsala.
Ale to mi vůbec nevadí, ke štěstí mi totiž stačí i jen tahle jediná věta...

Ach Jessi...
Už je to lepší.
Už nejsem TAK poblázněná.
Ale pořád mám v očích ty jiskřičky, když vidím u zprávy svítit jeho jméno.
Pořád mám ten úsměv, když prokouknu jeho záminku.
...Když mě nechá prokouknout, že je to jen záminka...
...Jsi jedna z jedné z mnoha...
Ale jsem to právě já, komu píše, i když může psát komukoli jinému z těch mnoha...
I když v konečném důsledku vlastně nemusí psát vůbec nikomu, protože moc dobře odpověď na svou otázku zná.
Šíleně domýšlivá.
...Ty si se mnou hrát nebudeš. To já si budu hrát s tebou...
Šťastná.

---

Když Jessovi už zkouškové skončilo, zatímco Kladeňáčkovi ještě ani nezačalo.
Nešťastná.

"Proč nejsi jako on? Kdybys šel na ČVUT už jsi mohl mít taky prázdniny... Asi tak tři roky... Protože by tě v prváku vyhodili."
Někdy si zasloužím dostat do držky. :D