close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

komplikovaná

1. září 2018 v 1:12 | Víla |  Pražské pohádky. A dramata.
Plácám se ve všem. Hrozně. Nedokážu zaměřit myšlenky na jednu věc, protože se mi tříští jako když sklo spadne z výšky na zem... Občas mě samotnou vyděsí to, jak rychle se dokáže splnit obyčejné přání, které si pro sebe vyslovím jen tak mimochodem... I když Kryštofy od jisté doby nesnesu, stejně se mi na mysl dostává jejich text "nemožné na počkání, zázraky hned". Po několika dlouhých letech jsem včera své mysli dovolila připustit variantu, že bychom se s F. viděli. A to i po tom, co jsem asi šest let zvracela pokaždé, když jsem slyšela jeho jméno... Nějak si nedokážu představit, že se opravdu setkáme, ale v tom, že mi napsal on, ne já jemu, a ve větě 'rád tě uvidím' je jistá naděje... Po sedmi letech už musí být každá jizva zahojená...

Jsem na nervy z práce. Domluva s nimi je taková, že třeba vůbec nevím, v kolik tam mám přijít a co mě první den čeká. V životě jsem nepracovala, prostě nevím... A tak bloumám po Praze, sluchátka v uších a jsem v "šeru". To je takový ten stav mysli mezi bděním a spánkem. Říká se tomu taky obyčejně čumět do blba. Touhu komunikovat s lidmi budu mít až po tom, co budu vědět, co mě čeká v práci. Ta samota mi zatím vyhovuje. To, že nemusím s nikým mluvit. Že můžu být tiše a ve svých myšlenkách...

Které se tříští...

Když mi psal můj spolubydlící, že k sobě hledá někoho do bytu, chtěl někoho tichého. Psala jsem mu, že tichá jsem. Asi nečekal, že AŽ TAK tichá... Další písnička, která mě dneska napadá. "Mě se líbí, líbí, líbí holky holky pitomý..Vystačí o holé větě..." Nezměnila jsem se. Dokážu poslouchat, dokážu strpět hodně, dokážu se bavit s dětmi od rána do večera. Ale jakmile jde o stejně staré cizí osoby, jsem pořád stejně tichá, jako na základce. Nevím proč to tak mám. Stydlivá. Zakřiklá.

Za poslední měsíc jsem vypila tolik alkoholu jako celkem za všechny ty poslední roky, co jsem s Kladeňáčkem. Už mě asi přestalo bavit být ta poslušná holka. Jenže já nevím, kdo jsem. Jaká jsem. Co od života chci... Když jsme chodili po obchodech a vybíral mi šaty ve slevě, náhodou mi do kabinky přinesl i jedny bílé krajkové. Vyzkoušela jsem si je, ale tak hrozně mě vyděsilo to, že bych měla někdy být jako bílá nevěsta, že jsem je ze sebe strhla rychlostí blesku. Přitom si pořád myslím, že jsme pro sebe stvoření. Jen mě to, co se děje okolo, děsí. Všichni se vdávají a rodí děti, když se mi líbí nějaký kluk, můj první pohled směřuje na prsteníček... Jsem z toho, že bych měla být taky taková (spořádaná, dospělá, vdaná, s dětmi), vystrašená natolik, že jsem se až po uši zabouchla do o tolik mladšího Jesse... S kterým jsem si toho za poslední týden napsala tolik, co jsme zameškali za celé prázdniny.

Už bych měla dávno spát. Ospalá jsem asi tak od šesti večera. Ale nespím, protože spolubydlící se ještě nevrátil, i když se nezmiňoval, že by tady neměl být, a já se sama bojím. U doktora mě sestřička oslovuje "paní magistro". Vážně může být paní magistra někdo, kdo se bojí zhasnout si lampičku a má u postele pepřák? Vždyť to oslovení zní tak dospěle... A já ještě dospělá nejsem...
 


Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 1. září 2018 v 7:57 | Reagovat

Ty jsi vážně ještě taková holčička, snad se tou dospělostí co nejdříve popasuješ a...a nechlastej, to je k ničemu...

2 Víla Víla | Web | 1. září 2018 v 12:29 | Reagovat

[1]: Až najdu v Praze hospodu, kde je nealko levnější než pivo, tak pít alkohol zase přestanu. :D

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 1. září 2018 v 12:43 | Reagovat

[2]: Á...pivo nepovažuju za alkohol, nealko nápoje (kromě domácích) jsou zdraví škodlivý...
Tak to je v pořádku...:D

4 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 3. září 2018 v 15:19 | Reagovat

svatba a děti mě taky děsily...jasně si pamatuju jak jsme byli na návštěvě kamarádky které se narodilo miminko a všichni si ho chtěli chovat a ťuťu ňuňu a já na to prostě nebyla, to bylo jako dejte to miminko prosím pryč:-D
a hele mám miminko a proto jsem si myslela že na to nejsem a nebudu dobrá máma...no tak na svoje miminko dělám přesně ty hovadiny ťuťu apod ale na cizí ne, jsem už na tom lépe ale pořád ne tak jako okolí:)

no a svatby..však se nemusíš vdávat v bílých šatech:) my měli jen obřad plus oběd s 8 lidmi včetně nás a já žádné bílé šaty neměla a taky žijem:)

ono až to přijde tak to přijde a na někoho to prostě nepřijde za celý život, :) každý jsme jiní

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama